28.9.09 - klubové závody v Sezemicích
Klubové závody to není nic oficiálního, ale jde spíš o to si to užít. Ne že by se tedy nezávodilo, ale hlavní je strávit bezvadný den s našimi psími kamarády. Eliška s Bárou si pro nás připravili štafetu, kdy jsme si místo kolíku předávali teplou zimní šálu a čelenku. Nejen že bylo pěkné teplo, takže nic moc. Zkuste si ale rychle předat omotanou šálu a nasadit dobře čelenku. Tak nám to taky všem mooc slušelo, že?
Anetka i Penny běhaly bezvadně. Jen s Penny jsme měli jeden malý problém. Ráno poprvé ve svém životě zvracela a byla z toho nějak přepadlá. První kousek salámu sežrala až pozdě odpoledne. Samozřejmě po závodech! Naštěstí ta chuť tam byla pořád. Ale pak si vzala kousek párku do tlamy a vyplivla ho. U žravé Penny opravdu něco neskutečného! Rozhodně se ale Penny nenechala v běhání zahanbit. Na to, kolik jsme toho zatím nacvičily! Teda spíš nenacvičily. Vlastně jsem ráda, že docela dobře zvládá všechny základní překážky. Naštěstí jí chuť do běhání nechybí a bude hodně rychlá. Vlastně se strašně těší na další překážku. A světe div se! Houpačka je taky její oblíbená překážka. Stejně jako pro Anetku. No, v každém případě se obě holky snažily a běhaly dobře. Vyneslo nám to jedno 3. místo. Ono teda ve skutečnosti bylo 4., ale protože Zuzka není členkou našeho klubu, tak místo 3. místa dostala "prdlačku" a my jsme se o jednu příčku posunuly.
Pro závod s cizím psem jsem si vylosovala Ťapku. Není to velký rozdíl oproti Anetě a tak to moc velká změna nebyla. Ťapka je jen o něco rychlejší. Pro některé to ale bylo hodně náročné. U pár pejsků závisláků na svém páníčkovi musel páníček běžet taky, protože jinak by se pejsek s náhradním psovodem vůbec nerozběhl. Anetku si vylosovala Lenka. Nejdřív měla strach, že jí Anetka sežere. Nevím proč, když je Aneta k lidem tak strašně milá. To je ale tím, že si mezi pejsky umí zjednat respekt. Nakonec se jí s ní běželo docela dobře. Hlavně jsme si to ale všichni bezvadně užili. A tak to svůj záměr rozhodně splnilo.
Jediné, co mi v tento den kalilo trochu radost, že jsem musela zaplatit krocana, s kterým si Anetka trochu pohrála. Je to asi 14 dní, co zjistila, že u sousedů vedle cvičáku mají krocany a krůty a navíc tam byla dost velká mezera mezi pletivem a zemí. No tak to si Anetka fakt nemohla nechat ujít! V mžiku byla tam a začala je lovit. Penny sice asistovala, ale naštěstí zůstala za plotem. Kdybych tam měla honit dva psy s loveckým výcvikem, fakt nevím, jak by to dopadlo. No a Anetce se podařilo jednoho krocana oddělit od ostatních a opravdu srdnatě s ním bojovala! Tak jsem nejdřív zkusila zazvonit na sousedy, ale bohužel nebyli doma a k vrátkům se jen přiřítila velká fena a vůbec se jí nelíbilo, že tam zvoním. Tak nám s Renatou nezbylo nic jiného, než přelézt plot a Anetu odchytit (teda až poté, co další lidi šli znovu zvonit na sousedy, aby upoutali pozornost té zuřivé feny). Po odchycení Anety a jejím předání na cvičák jsme ještě museli dostat krocana zpět tam, kde původně byl. Ten byl ale tak zblblý, že sám neudělal ani krok. Tak ho tam nakonec Renata odvedla jak malé dítě! No a krocan sice přežil, ale byl pěkně orvaný, tak ho sousedi museli předčasně zabít. Takže jsem dnes cálovala! No jo, to je ten lovecký výcvik! Můžu si za to sama.
Náhledy fotografií ze složky 28.9.09 - Klubové závody v Sezemicích